Když jsem byl chlapec malej, tak v Boha jsem nevěřil.
Mí rodiče mi říkali, že žádný Bůh není.
Ale zhruba ve dvaceti jsem na křesťany narazil.
Oni mi řekli, že sám jsem se nezjevil.
Že prý mě stvořil Pán Bůh ke svému obrazu.
Já že se mu vymknul a spadnul do hříchu.
Všichni prý jsou na tom stejně už od Evy a Adama.
Aniž bychom chtěli, posloucháme satana.
Ale že prý se do toho Bůh vložil a vysvobodil nás.
Že Ježíš přišel v těle, abych já svobodný byl zas.
Já tu pravdu přijal, v Ježíše uvěřil.
On se mě fakt ujal, můj život proměnil.
Teď už jsem chlap jak hora, šest stop a palců pět.
Své rozhodutí pro Něj bych nikdy nevzal zpět.
Jednou si pro mě přijde, ale ne ta zubatá.
Vyzvedne mě Ježíš a přijmě mě táta.
Táta, co sedí v nebi, ale ne nečinně.
Každý den se stará, životem vodí mě.
Je to prostě síla, že můžu s Bohem být.
Fakt nic lepšího není, to vám mohu poradit.